Událost dne 04. 07. 1968
Součástí kampaně k petici Dva tisíce slov bylo v odborářském deníku Práce uveřejnění rozhovoru s generálem a poslancem Národního shromáždění Samuelem Kodajem, který označil ve svém vystoupení v Národním shromáždění 27. června 1968 manifest za kontrarevoluci. Poslanec Kodaj 27. června 1968 v Národním shromáždění: Súdružky a súdruhovia, mám faktickú poznámku, resp. návrh na rozšírenie programu našej schôdze. Prečítal som si článok nazvaný "Dvetisíc slov". Považujem tento článok za otvorenú výzvu ku kontrarevolúcii. Žiadam preto, resp. navrhujem, aby bol pozvaný s. minister Galuška a vyjadril sa na tejto pôde parlamentu k tomuto článku. Navrhujem tiež, aby príslušní rezortní ministri a ostatní pracovníci, v rezortoch ktorých vychádzajú noviny, ktoré tento článok publikovali, sa k tomuto článku vyjadrili. Ďalej navrhujem, aby generálny prokurátor vyhodnotil obsah tohto článku, pretože je v rozporu so zákonom na ochranu republiky, dáva konkrétny metodický návod, ako celý demokratizačný proces zneužiť na nekalé a nečisté úmysly.Patrím ku generácii, ktorá stála so zbraňou v ruke pri zrode tejto republiky. Osobne, a pokiaľ môžem aj menom tých, ktorí za republiku bojovali, vyhradzujem si právo, aby sme aj v rámci demokratizačného procesu pripomenuli všetkým tým malomeštiakom, všetkým vyakčneným, ktorých socializmus postihol, že im nedovolíme zneužívať náš demokratizačný proces so zámermi a úsilím zvrátiť náš socialistický vývoj. (Potlesk.)
Událost ve dnech 02. 07. 1952 - 04. 07. 1952
Ve dnech 2. až 4. července 1952 proběhl vykonstruovaný politický proces se spisovatelem Janem Zahradníčkem. Spolu s ním před senátem státního soudu v Brně stáli úředník Václav Prokůpek, úředník dr. Stanislav Berounský, dr. Oldřich Albrecht, redaktor nakladatelství Ladislav Jehlička, ředitel nakladatelství Melantrich dr. Bedřich Fučík, advokát dr. Miloslav Skácel, úředník ing. Ladislav Karhan, profesor dr. Zdeněk Kallista, úředník dr. Josef Knap, nakladatel Ladislav Kuncíř, odborný učitel František Křelina, ředitel vinařského družstva Václav Hovězák, rolník František Kardrnka a předseda Svazu producentů mléka Jan Langar. Byli obviněni z velezrady a špionážní činnosti. Komunistický deník Rudé právo je ocejchoval jako »fašistické intelektuály orientované na Vatikán, kteří usilovali o zvrat lidově demokratického zřízení a vytvoření fašistického režimu u nás«Všichni byli odsouzeni do žaláře, nejvyšší trest 22 let odnětí svobody dostal Václav Prokůpek, nejmenší trest 7 let Jan Langar. Jan Zahradníček byl odsouzen na 13 let.Jan Zahradníček byl jedním z nejvýznamnějších představitelů české katolické poezie. Jeho otevřeně katolická a ostře protikomunistická tvorba jej přiváděla do ostrého konfliktu s levicovými autory již před druhou světovou válkou. Po Únoru 1948 byl vyloučen z Československého svazu spisovatelů. Dlouhodobé a kruté věznění vedlo ke zhoršení jeho trvale špatného zdraví a krátce po propuštění zemřel. Zahradníčkova básnická skladba Znamení moci, kterou dokončil těsně před svým uvězněním, je považována za nejostřejší a nejlepší české básnické protitotalitní dílo. Komunistický režim Zahradníčka vyškrtl z učebnic a oficiální historie československé literatury. Jeho dílo se šířilo, (vyjma roku 1968) pouze samizdatem v zahraničí.