Událost dne 18. 01. 1990
Československá vláda se rozhodla obnovit diplomatické styky s Vatikánem. Šlo o logický důsledek postupující demokratizace naší společnosti po Listopadu 1989.
Událost ve dnech 17. 01. 1969 - 18. 01. 1969
Palachův protestní čin vyvolal v československé společnosti velké vzrušení. Veřejnost byla jeho radikálním protestem šokována a otřesena. Československý rozhlas vysílal zprávu o Palachově sebeupálení již 16. ledna 1969 večer. V dalších dnech následovaly stovky zpráv, reportáží a komentářů k Palachovu činu nejen v domácích, ale i v zahraničních médiích. Jednou z prvních akcí na podporu požadavků Jana Palacha byla hladovka, kterou 18. ledna 1969 zahájila skupina mladých lidí pod rampou Národního muzea. Hladovkáři zůstali v mrazu pod stany čtyři dny. Studentská konference v Brně vyhlásila pohotovost všech fakult. Akademická obec v Českých Budějovicích označila čin Jana Palacha za důsledek okupace, na poradě rektorů pražských vysokých škol a zástupců studentů dominovala snaha o zabránění dalším živým pochodním. Na studenty v televizním vystoupení apeloval spisovatel Jaroslav Seifert: „Vám, chlapci, kteří jste se rozhodli zemřít! Nechceme žít v nesvobodě, a proto v nesvobodě žít nebudeme… Prosím vás, nemyslete si ve svém zoufalství, že naše věci se dají vyřešit jenom hned a že se řeší jenom tady. Máte právo udělat se sebou sami, co chcete. Nechcete-li však, abychom se zabili všichni, nezabíjejte se!“ S podobnými apely vystupovaly v rozhlase, televizi a v tisku další známé osobnosti – např. šachový velmistr Luděk Pachman či herec Miroslav Horníček.
Vice informací: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_palachj_01.php